Brainstorming? Opravdu?

Autor: Petr Žák Přidáno: 05.05.2015


 

Taky už na vás spáchali brainstorming?

 

Alex Faickney Osborn - tvůrce brainstormingu

Zaklínají se jím manažeři, kteří chtějí vypadat kreativně.

Slouží těm, co chtějí vyvolat zdání objektivity a otevřenosti.

Ale je to taky skvělý nástroj k hledání myšlenek a nápadů.

Když se dělá pořádně!

 

 

 

 


 

Základní pravidla brainstormingu

„Otec“ brainstormingu, Alex Osborn, definoval brainstorming jednoduše vytyčením pěti  základních pravidel:

 

  1. Zákaz kritiky

během seance je přízně zakázána jakákoli kritika či hodnocení, ať už ze strany zúčastněných, nebo ze strany facilitátora. I sebemenší náznak kritiky nebo hodnocení může znamenat „uzavření stavidel“. Kritická fáze, posuzování materiálu vzešlého z brainstormingu, probíhá až úplně na závěr.

 

  1. Uvolnění fantazie

Každý by měl naplno uvolnit svou fantazii. I ty zdánlivě nejšílenější a nejméně akceptovatelné nápady mohou být východiskem pro mnoho dalších reálných nápadů. Při brainstormingu neplatí žádná tabu, vše je dovoleno. Nápady, které jsou předkládány, by měly být co nejkonkrétnější.

 

  1. Vzájemná inspirace

Podstatou brainstormingu je volné asociování nad nápady svými i druhých. Cokoli je ve skupině řečeno, může (ba dokonce musí) být použito jako východisko pro další a další myšlenky. Jeden ovlivňuje druhého, z jednoho nápadu se může narodit tisíce dalších.

 

  1. Kvantita nad kvalitou

Je zakázáno jakékoli hodnocení. Proto je lhostejné, zdali nápad sám o sobě má nebo nemá svou hodnotu. Podstatné je množství, ze kterého se nakonec bude vybírat, nikoli kvalita. Tu zatím nemůžeme určit, držíme-li se první zásady. K porovnání dochází až na závěr.

 

  1. Všichni jsme si rovni

Je důležité, aby se požadavek odloženého rozhodnutí, odloženého soudu a hodnocení bezpodmínečně uplatnil po celou dobu seance. Jen tak docílíme toho, že všichni účastníci si budou rovni. Neexistuje dobrý nebo špatný nápad, stejně tak neexistuje lepší nebo horší účastník. Při brainstormingu jsou si všichni rovni. Cílem je kvantita, každý může přinést nápad a obohatit druhé.

 

Kdo by se měl brainstormingu zúčastnit

 

Obecný překlad termínu brainstorming je „bouře v mozku“. Původní vize Alexe Osborna však zněla jinak. Osborn chápe brainstorming jako „útok mozků na problém“. Alex Osborn byl spolumajitelem reklamní agentury. Právě pro její potřeby vyvinul techniku brainstormingu. Hlavním cílem techniky je vyprodukovat v co nejkratším čase co nejvíce myšlenek. Osborn předpokládá, že:

Struktura brainstormingového sezení

  1. Čím více nápadů, přístupů a myšlenek, tím spíše nalezneme správnou odpověď
  2. Skupina dokáže vyprodukovat v krátkém čase podstatně více a především podstatně originálnějších nápadů než to dokáže stejný počet jednotlivců
  3. Naše myšlení potřebuje oddělit tvůrčí fázi myšlení od kritické, resp. myšlení intuitivní od logického

 

Čím větší pestrost ve výběru účastníků použijeme, tím originálnějších nápadů můžeme dosáhnout.

Ideálním stavem je, když alespoň 20 procent skupiny tvoří lidé, kteří s řešeným problémem  nemají absolutně žádné zkušenosti.

Například když vymýšlíme nový reklamní slogan, není od věci pozvat si na sezení také uklízečku nebo náhodného kolemjdoucího.

Podstatnou část by měli zajisté tvořit odborníci, kterých se problém týká. I zde bychom měli diferencovat na odborníky kompetentní k řešení oboru a dále na ty, kteří jsou mistry v jiné oblasti, než je řešený problém, byť se jich řešení a výsledek celého procesu dotýká:


 

Koho raději nepozvat

 

Účastníky sezení by současně neměli být lidé, kteří:

 

 

Facilitátorem brainstormingové seance by neměl být bezprostřední nadřízený či vedoucí kolektivu. Pokud je však takové sezení nezbytné, měl by facilitátor zastávat moderátorskou funkci, nemusí se zapojovat do samotné produkce nápadů, ale jeho prvořadým úkolem je dohled nad dodržováním všech brainstormingových pravidel a zapisování - evidence myšlenek a nápadů vzešlých od ostatních.


 

A jak to celé probíhá - struktura brainstormingové seance

 

 I brainstormingové sezení má svá pravidla. Jednotlivé fáze brainstormingové seance je možno libovolně upravovat, jak si to vyžádá potřeba skupiny nebo materiál – problém, který se zpracovává.

 

  1. Seznámení s pravidly brainstormingu

Na počátku je nutné seznámit všechny účastníky s pravidly, která jsou s brainstormingem spojena, na nebezpečí, které by znamenalo porušení těchto pravidel. Stanovení pravidel a hranic by nemělo být diktátorské.Záleží na osobě toho, který skupinu s pravidly seznamuje. Stanovení pravidel je důležité především ve skupině, která s brainstormingem nemá žádné zkušenosti. Neuškodí ale ani ostříleným „brainstormerům“.

 

  1. Definice problému a zadání

Tato fáze je naprosto zásadní a klíčová. Čím preciznější a důkladnější je stanovení problému, tím kvaltinějších výsledků dosáhneme. Pokud jsou účastníky seance laici (doporučujeme jejich zastoupení alespoň 20%), tak je nezbytná i diskuse nad tématem a vyjasnění problému, který je v popředí zájmu.

 

  1. Rozcvička

Před započetím seance je dobré uvolnit kreativní potenciál všech zúčastněných. Nabízejí se různé hry, které odbourají rigidní postoj k řešení problému a naopak uvolní kreativní schopnosti. Takové malé cvičení jednak

Čím závažnější je problém, který máme řešit, tím přínosnější je nezávazné „hraní si“ před začátkem seance.

 

  1. Brainstorming

Podle popisu jednotlivých variant brainstormingu probíhá samotná seance. Účastníci by měli sedět tak, aby žádný z nich nebyl na „exponovaném“ místě. Ideální je rozsazení do kruhu, v tom případě je ovšem nutné nápady „sbírat“ prostřednictvím nahrávacího zařízení. Pokud chceme zapisovat podněty na flipchart, je vcelku výhodné stolové uspořádání ve tvaru písmene U.

 

  1. Zhodnocení

Veškeré hodnocení v průběhu brainstormingové seance je přízně zapovězeno. Vše je povoleno, proto není dobré, aby každý hodnotil svoje myšlenky předem. Tak jako je nežádoucí hodnocení v průběhu seance, tak je nezbytné hodnocení a shrnutí na konci celého sezení.  Bez zhodnocení a sumarizace nápadů je celý brainstorming jen pouhou uvolňovací hrou, která sice rozvíjí kreativní schopnosti a kreativní postoje, s kreativním procesem ale nemá co dělat.

 

 

Příště si ukážeme některé základní varianty brainstormingu.

co je tu ještě zajímavého: