Brainstorming - varianty

Autor: Petr Žák Přidáno: 23.05.2015


V minulém příspěvku jsme se seznámili s pravidly brainstormingu.
Rovněž jsme si ukázali zásady, které se týkají složení brainstormingové skupiny a celkové struktury sezení.
 
Není ovšem BRAINSTORMING jako BRAINSTORMING.
 
Pro některé situace se hodí ta, pro jiné odlišná varianta.
Výběr záleží jen na vás.
Prostudujte si každou variantu zvlášť, vyzkoušejte si je sami na sobě a poznáte, jaké jsou jejich výhody čiu jaká úskalí mohou představovat.
 
A když vás časem někdo zase uvrtá do brainstormingu, zeptejte se ho, jakou variantu má vlastně na mysli.

 
 
 
 
 

Varianty brainstormingu

 
Brainstorming Classic Rowlinsonův brainstorming
Negativní brainstorming Imaginární brainstorming
Vizuální brainstorming Brainstorming hodnot
Rolestorming Brainwriting
Brainwriting - game Brainwriting 6-3-5
Brainwriting Poker Brainsketching
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
   

Provedení:

  1. Vytvořte skupinu odpovídající počtem a zaměřením danému úkolu (ideální počet 4-8)
  2. Napište viditelně pro všechny (například na tabuli nebo na flipchart) hlavní téma sezení. Čím přesnější pojmenování problému, tím kvalitnější je zpětná vazba a výsledky.
  3. Ujistěte se, že všichni rozumí zadanému tématu, jsou s ním obeznámeni a nehrozí informační šum.
  4. Zopakujte přede všemi základní pravidla:
  1. Brainstorming začíná. Bez jakéhokoli posloupnosti (každý může mluvit kdykoli a o čemkoli) bez předem vymezeného pořádku (pokud se budou nápady dávat po řadě okolo stolu, ti bez nápadů musejí ´´pasovat´´)

 

Vyhodnocení:

Vyhodnoťte a ukončete seanci. Identické nápady mohou být prokombinovány, všechny ostatní zanechejte v původní formě. Je dobré se na závěr dohodnout, kterým nápadům bude v budoucnosti věnována pozornost a v jakém časovém horizontu.

Zpět na seznam


 

 

 

 
   

Technika Rowlinsonova brainstormingu se nijak neliší od klasického brainstormingu. Je shodná v pravidlech, v zásadách, ve struktuře. Pokud jsme uváděli doporučení facilitátorovi, jak vést a organizovat brainstormingovou seanci, hovořili jsme v podstatě o Rowlinsonově brainstormingu. Stručně řečeno: Rowlinsonův brainstorming je Brainstormingem s facilitátorem. Z toho vyplývá, že jeho užití je na místě v případě, že pracujeme se skupinou, která nemá s kreativními technikami a s brainstormingem žádné zkušenosti.

 

Provedení:

            Rowlinsonův brainstorming používá stejná pravidla a stejný postup, jako brainstorming klasický. Facilitátor je zodpovědný za všechny fáze brainstormingu, zpravidla je i tím, který nápady zapisuje a předem připravenými otázkami podněcuje skupinu.

 

Fáze:

  1. Seznámení s pravidly
  2. Definice cíle a zadání
  3. Rozcvička
  4. Brainstorming
  5. Vyhodnocení

Zpět na seznam


 

 

 

 
   

Negativní brainstorming (Reverse Brainstorming) je technikou, která se používá zejména ve fázi plánování a přípravy realizace. Zkušený facilitátor ji však může využít i ve fázi definice problému. Metoda negativního brainstormingu podporuje u skupiny rozvoj vnímavosti vůči problémům. S rozpracovanými variantami Negativního brainstormingu se setkáme u technik Cvičné střelby a Analýzy potenciálních problémů.

 

Provedení:

Struktura brainstormingového sezení je totožná s obvyklými typy brainstormingu.

Nejdůležitější změnou je definování klíčového problému. Účastníci nehledají nápady k řešení problému, ale snaží se přijít na všechny možné i nemožné problémy či nevýhody, které s sebou problém přináší.

Fáze:

  1. Vysvětlení pravidel
  2. Definice problému
  3. Brainstorming – otázky:
    1. Co se stane, když problém nebudeme řešit?
    2. Jaká jsou negativa nabízeného řešení
    3. Čemu se musíme při řešení vyhnout?
  4. Vyhodnocení

 

Varianty:

Dalším možným využitím techniky negativního brainstormingu je situace, kdy si potřebujeme ověřit, zda námi nabízené řešení je tím správným a přínosným.

Technika je prostá. Nehledají se negativní souvislosti jako v minulém případě, řešení se prostě obrací naruby. Takto obrácená řešení mohou být impulsem k novým nápadům a k novým myšlenkám.

 

Př.:  Hledáme reklamní slogan pro náš podnik. Nějaké nápady máme, pokusíme se je tedy obrátit naruby:

 

Neznáme nekvalitní práci 

-  Známe kvalitní práci!
Rychleji, výše, silněji -  Pomaleji, hlouběji a slabě!
Vitana vaří za vás -  Vitana nám všechno sežere!
Klidná síla -  Nervózní slabost!    
Čelem k masám -  Zadkem k lidu!

Zpět na seznam


 

 

 

 
   

 

Imaginární brainstorming je mírnou obměnou klasického brainstormingu. Technika je používaná především k jasnějšímu formulování problému a přesnému zadání, ale umožňuje nám také jiné, mnohdy fantaskní, náhledy na problém.

 

Provedení:

  1. Při prvním definování problému se ujistěte, že definice obsahuje tři hlavní složky:
    1. subjekt (ten, kdo provádí akci)
    2. verbum (sloveso popisující samotnou akci)
    3. objekt (někdo nebo něco, k čemu je akce směřována)


Příklad: Jak náš podnik (subjekt) vyrobí (verbum) nový automobil (objekt) v polovičním čase?


  1. Stanovíme si jeden prvek z problému, který je klíčový, neměnný a současně není ani subjektem,ani verbem, ani objektem 

    v našem případě v polovičním čase

  2. Prvky, které jsme si vymezili v prvním kroku, nahrazujeme libovolnými asociacemi. Subjekt libovolným jiným subjektem, sloveso jiným slovesem, objekt jiným objektem. 


 

 

Původní problém

 

 

Náhražka

 

 

Jak

 

 

Jak

 

náš podnik

 

cizí podnik, konkurence, mateřská škola

veřejný dům atd.

 

vyrobí

 

stvoří, postaví, zlikviduje, sestaví

sní, zapíše  atd.

 

nový automobil

 

klobouk

motocykl

karafiát

kladivo atd.

 

v polovičním čase

 

v polovičním čase (klíčová složka problému)

 

 

 

Jednotlivé prvky navzájem kombinujeme:

Jak mateřská škola zlikviduje karafiát v polovičním čase?

Jak veřejný dům sní kladivo v polovičním čase? 

 

  1. Vzešlé kombinace zapisujeme.

 

Vyhodnocení:

Kombinace, které jsme vytvořili, se pokoušíme představit a imaginárně řešit. Snažíme se zjistit, zda-li není nějaká souvislost s původním zadáním. Výsledky používáme jako počáteční impulsy pro další fáze kreativního procesu.

Zpět na seznam


 

 

 

 
   

Používáme ve chvíli, kdy se běžné myšlení a uvažování míjí účinkem, kdy kreativní schopnosti ustupují do pozadí a není možné přesně vyslovit jediný nápad.

 

Provedení:

  1. Facilitátor stanoví čas, po který se ještě bude vymýšlet.
  2. Může též stanovit přesný cíl (např. 30 jakýchkoli nových nápadů)
  3. Vyzve skupinu, aby své nápady neříkala, ale namalovala.
  4. Obrázky mohou být reálné nebo fantaskní, mohou vycházet jak z impulsů ostatních, tak z vlastního popudu.
  5. Není nutné, aby obrázky byly realistické
  6. Na závěr se obrázky vyhodnotí ve společné diskusi.

 

Varianta:

Pokud není skupina příliš otevřená a nemá s kreativními technikami zkušenosti,může facilitátor připravit první impulsy. Sám ví, jaký problém je třeba řešit, sežene si proto obrázek, který problém maximálně vystihuje. Pokud je například zadáním tvorba nového reklamního sloganu na zubní kartáčky, sežene si velkou zvětšenou fotografii zubního kartáčku.

 

Účastníci sezení pak svoje vizualizované nápady přimalovávají k fotografii kartáčku, podobně jako se malují dlouhé fousy a oslí uši na předvolební plakáty politiků.

 

V rámci hodnocení se potom skupina snaží pojmenovat, co se nakreslilo a načmáralo. 

 

Zpět na seznam


 

 

 

 

 
   

Cílem brainstormingu hodnot je popsání všech aspektů, kterými se problém dotýká zúčastněných osob, jaký vztah k problému a jeho řešení (či neřešení) skupina má, jaký postoj od ostatních můžeme v budoucnu očekávat.

Tuto metodu je vhodné použít ve skupině, která již s kreativními seancemi má zkušenosti, je dostatečně vyzrálá a sehraná a nehrozí v ní vznik osobních konfliktů.

Je naprosto nezbytné, aby se dodržovala pravidla odloženého hodnocení a přísný zákaz jakýchkoli reakcí v průběhu seance.

Pokud by skupina nebyla dostatečně jednotná, dají se využít techniky brainwritingu, který přeci jen umožňuje větší anonymitu.

 

Provedení:

  1. Definování pravidel
  2. Přesné formulování problému v diskusi
  3. Brainstorming –
    1. Koho se může problém dotýkat?
    2. Jaké vyznává dotyčný hodnoty?
    3. Kterých hodnot se problém může dotknout?
    4. Které hodnoty problém podpoří?
    5. Které hodnoty může problém ohrozit?
    6. Jaké hodnoty vyznávám já?
    7. Které z mých hodnot problém ovlivní

 

Vyhodnocení:

Na závěr se sesbírají a utřídí všechny výsledky, provede se jejich seskupení a katalogizace.

Bezpodmínečně musí následovat diskuse. Pokud bylo během brainstormingu cítit možnost vzniku osobního konfliktu, je dobré tento konflikt citlivě řešit a diskutovat. Nevyřčené může být zárodkem budoucích komplikací.

 

Zpět na seznam



 

 

 

 

 
   

Jednoduchá varianta brainstormingu, kdy se účastníci mohou zbavit pocitu ohrožení vlastní identity tím, že vystupují za někoho jiného.

Vynikající technika nejen pro generování nápadů a myšlenek, ale také pro trénink empatie a sociální vnímavosti.

 

Provedení:

  1. Standardní postup jako u klasického brainstormingu.
  2. Vyjasnění pravidel
  3. Definování problému
  4. Brainstorming
  5. Místo fáze vyhodnocení následuje nové kolo brainstormingu. Účastníci však tentokrát nemluví sami za sebe, ale za jinou osobu, ať už reálnou, nebo smyšlenou. Vstupují do její role.

 

Př.:     Moje babička by problém řešila takto…

 Náš šéf by asi vymyslel toto…

Zaměstnanci by přišli s tímto nápadem…

Sněhurka s trpaslíky by udělali …

Ferda Mravenec by vám řekl …

 

Vyhodnocení:

Tato technika má dvě výhody. První výhodou je, že se ve finále shromáždí mnohem více nápadů, než je obvyklé při klasických brainstormingových sezeních. Pro facilitátora může být technika rolestormingu ideálním prostředkem pro „znovunakopnutí“ skomírající skupiny.

Druhá výhoda je v anonymitě a odosobnění, účastníci se zbavují obavy z možného hodnocení od ostatních.

Zpět na seznam


 

 

 

 

 
   

Brainwriting je technika podobná Brainstormingu a technice Startovacího sezení. Má mnoho variant. Základním principem je, že všechny nápady jsou zaznamenávány hned u zdroje, tedy tím, kdo na ně přišel. Pak jsou předány další osobě, která je použije jako východiska pro vlastní uvažování a nápady. Příklady:

 

Brainwriting pool

Každý účastník napíše svůj nápad na malou kartičku a tu pak přilepí nebo připíchne do středu tabule. Kdokoli má možnost vzít si jakoukoli z kartiček k sobě pro inspiraci. Členové teamu mohou tvořit nové nápady, rozvíjet variace či jakkoli jinak kreativně pracovat.

 

Vynucený BrainWriting

V mnoha případech je vaším cílem, aby se skupina soustředila na dané řešení namísto toho, aby svobodně přinášela jiné nápady. Ideální je tato varianta v situaci, kdy musíte přesvědčit skupinu individualit o tom, že vámi předkládané řešení (ať už opravdu vaše nebo určené vaším nadřízeným) je to nejlepší. Tato metoda využívá základních principů brainwriting – pool, ale princip generování nápadů pomocí listů papíru je připraven předem.

  1. Prezentujte výchozí nápad. Facilitátor iniciuje proces tím, že na tabuli připevní několik brainwritingových  listů, kde je však už jeho nápad předem vypsán.
  2. Privátní brainwriting: Každý člen skupiny vezme jeden z připravených listů, prostuduje jej a v tichosti a bez komentáře připíše svoje nápady.
  3. Výměna listů: Když  členové skupiny vyčerpají své nápady, vrátí svoje vyplněné listy zpět na tabuli a odejmou vyplněný list někoho jiného. Po prostudování nápadů ostatních připíší svoje nové myšlenky na konkrétní list.
  4. Opakuje se tak dlouho, dokud nejsou všechny listy vyčerpány. Není připuštěna žádná diskuse.

 

Strukturovaný brainwriting:

Pro silnější nátlak je nutno použít listy, které jsou formálně předtištěny, každý z listů je zaměřený na konkrétní problém  nebo téma a účastníci doplňují svoje nápady na určené listy k určenému tématu.

Zpět na seznam


 

 

 

 

 
   

Tato metoda dělá z původního brainwritingu soutěživou hru. Kreativní metody obvykle nedoporučují soutěživost, neboť směřuje k rozkolu. Tak nebo tak, dokud je atmosféra následující hry příjemná, více zábavná než soutěživá a účastníci nemají pocit, že by byli věčnými smolaři, kteří prohrávají, může být formát této hry užitečný, především v tréninkovém kontextu, kdy jsou vítězové i poražení stejně úspěšní, neboť samotnou soutěž berou jako tréninkový materiál.

Hra zabere o něco více času, než jiné brainwritingové techniky. Troška zkušenosti zajisté neuškodí.

 

Provedení:

  1. Popište a formulujte výchozí problém a vysvětlete, že vítězem hry je ten, kdo vymyslí nejnevhodnější řešení.
  2. Vedoucí hry prodá každému členovi skupiny jím požadovaný počet čistých, sériově očíslovaných karet za předem dohodnutou sumu (např. jedna karta za korunu). Peníze získané z prodeje těchto karet jsou bankem, o který se hraje. Každý člen na své karty přidá značku, která jej bude identifikovat při závěrečném výběru banku.
  3. Účastníci na své označené karty napíší nápady, o nichž jsou přesvědčení, že jsou nejhloupější, nejnepoužitelnější, nejnevhodnější. Kartičky jsou potom vyvěšeny na tabuli.
  4. Nyní má skupina 15 minut na to, aby si v tichosti přečetla všechna nabízená řešení, eventuelně připsala na nové neoznačené listy další, a vypsala a pojmenovala ty nápady, které by měly alespoň minimální šanci na uvedení do praxe. Tyto nápady automaticky ztrácejí naději na výhru.
  5. Každý účastník má po uplynuté době dva hlasy (například dvě hvězdičky, aby označil ty nápady, o kterých je přesvědčen, že jsou prakticky nejnevhodnější. Nápad, který má nejvíc hlasů, vyhrává a jeho autor získává bank.
  6. V další fázi se vytvoří dvě skupiny, každá z nich dostane polovinu karet. Skupiny mají nyní opět 15 minut na to, aby na základě nejnepoužitelnějších nápadů vymyslela životaschopné a realizovatelné řešení.
  7. Každá skupina se pokouší “prodat“ své ideální řešení druhé skupině.

 

Vyhodnocení:

Ve finále by se obě skupiny měly dohodnout na ideálním řešení.

Zpět na seznam


 

 

 

 

 

 
   

 

Materiál:

Psací potřeby

Připravené listy s tabulkou

 

Provedení:

Označení 6-3-5 pochází od základního principu techniky, kterým je, že 6 osob napíše 3 nápady během 5 minut. Každý z účastníků má před sebou čistý pracovní list s následující tabulkou:

 

Vstupní problém: Jak .........................

 

  Idea č.1 Idea č.2 Idea č.2
1.

 

 

   
2.

 

 

   
3.

 

 

   
4.

 

 

   
5.

 

 

   
6.

 

 

   

 

Každý si do záhlaví tabulky napíše co možná nejpřesnější pojmenování řešeného problému – doslovné znění dohodnuté formulace. Pak do první kolonky napíše tři nápady k řešení. Má na tento úkol pět minut a vše musí být formulováno v úplné ale stručné větě (6-10 slov). Po uplynutí pěti minut předá svou kartičku s tabulkou partnerovi po pravice. Ten připíše další tři nápady (opět limit pět minut). Tento proces se opakuje do té doby, než jsou všechny místa v tabulce vyplněna.

 

Vyhodnocení:

Na konci je k dispozici celkově 108 nápadů na 6 listech (celková doba 30 minut) Vzešlé nápady jsou následně hodnoceny ve skupinové diskusi.

Zpět na seznam


 

 

 

 

 
   

Materiál:

psací potřeby

dostatečná zásoba kartiček pro všechny zúčastněné

flipchart

 

Provedení:

Každý ze zúčastněných si vezme několik kartiček, napíše na ně svůj nápady a dá vybrat osobě po pravici. Ta si vytáhne jednu z karet a tu použije jako východisko pro další úvahy. Jak je karta použita, jde opět do balíčku na výběr pro další osobu. Každý může na kartičky napsat jakoukoli připomínku, variaci, nápad, doplnění atd…..

 

Vyhodnocení:

Standardní

Zpět na seznam


 

 

 

 

 
   

Tato technika, popsaná VanGundym , je ve své podstatě brainwritingovou technikou a variantou techniky Pin cards, ale využívá faktu, že snadněji přimějete lidi k malování než k vypisování obsáhlých seznamů. Kreslení je mnohem tvořivější technika, neboť podle poznatků kognitivní vědy zaměstnává širší oblasti mozku a vede také k preciznějším výsledkům. Lépe se myslí v asociacích a obrazech, než v přesně formulovatelných pojmech. Stejně jako u jiných brainwritingových technik ani u Brainsketchingu není nutná přílišná zkušenost.

 

Materiál:

Dostatek čistých papírů různých formátů pro každého zúčastněného

psací potřeby – fixy, pastelky, tužky, barvy apod.

 

 

Provedení:

  1. Skupina 4 – 8 lidí sedí okolo stolu nebo v kruhu na židlích. Musí být dostatečně daleko od sebe, aby měl každý své soukromí. Výchozí problém je formulován a prodiskutován, aby mu všichni porozuměli.
  2. Každý účastník osobně namaluje jeden nebo několik obrázků (každý na zvláštní kus papíru), jak si představuje řešení problému. Předá svůj obrázek kolegovi po pravici. Vedoucí by měl stanovit, že čas věnovaný jednomu obrázku by neměl přesáhnout 5 minut.
  3. Účastníci převezmou kolegův obrázek a pokusí se jej okomentovat. Nebo jej převzatý obrázek inspiruje k nové vlastní kresbě a společně s novu kresbou znovu předá převzatý obrázek dalšímu.
  4. Po uplynutí přiměřené doby nebo v okamžiku, kdy se vytrácí zájem a energie, jsou všechny obrázky posbírány.
  5. Doporučuje se obrázky ukázat všem zúčastněným a vyvolat diskusi  pro vysvětlení a komentáře.

 

Vyhodnocení:

Následují obvyklé adekvátní techniky kategorizace, zpětné vazby a výběru.

Zpět na seznam


 

Líbí se vám tento příspěvek? Sdílejte ho s ostatními!

 

Která varianta brainstormingu se vám zdá nejefektivnější?

 

Kterou variantu už jste vyzkoušeli?

 

Podělte se s ostatními!

 

Zapojte se do komentáře!

 

co je tu ještě zajímavého: